11. 2. 2016
V pondělí 25. ledna 2016 proběhlo veřejné projednání návrhu nového územního plánu Poděbrad. Návrh byl zpracován v souladu s pokyny, které schválilo zastupitelstvo 30. května 2012. Už schválením těchto pokynů vyhovělo zastupitelstvo žádosti majitelů pozemků p.č. 30/35 a 30/36 v k.ú Polabec (PaeDr. Miroslav Káninský a Ing. Petr Báša), aby tyto pozemky (o celkové výměře 5.584 m2) byly převedeny ze současné funkce „pro sport a rekreaci“ na plochu určenou k bydlení v rodinných domech.
Domnívám se, že zastupitelstvo nemělo žádosti vyhovět, a to z těchto důvodů:
1) Pokud dochází při zpracování návrhu nového územního plánu k uvedení územního plánu do souladu se skutečným využitím území, potom měl být na funkci obytnou převeden pozemek p.č. 118 k.ú. Polabec, na kterém stojí budova s číslem popisným 27 (objekt k bydlení), případně pozemek p.č. 30/36 v k.ú. Polabec, na kterém je zahrada tohoto domu. K převedení pozemku p.č. 30/35 není důvod. V současnosti tento pozemek slouží jako cvičební plocha pro koně.
2) Objekt k bydlení čp. 27 byl v minulosti postaven jako zázemí pro sousední jízdárnu, tedy objekt související se sportovní funkcí tohoto území. Záměrem nebylo v této lokalitě v budoucnu rozšiřovat bytovou výstavbu.
3) Převedení pozemků p.č. 30/35 a p.č. 30/36 v k.ú Polabec do plochy určené k bydlení umožní v budoucnu na těchto pozemcích výstavbu rodinných domů až o dvou nadzemních podlažích.
4) Polabecká Obora je unikátní území. Dříve lužní les sloužil od 16. století jako císařská obora. V 19. století především jako místo odpočinku a zábavy pro obyvatele města Poděbrad. V roce 1893 požádal knížete Spolek poděbradských velocipedistů o vybudování velocipedistické dráhy. Po smrti knížete v roce 1916 byl pozemek prodán společnosti tehdejších uhličitých lázní za účelem cvičiště pro letní tělocvik. Po 2. světové válce (na místě dnešní malé stáje) nechaly lázně vybudovat letní provizorní přístřešek k provozování jízd na koni pro lázeňské hosty. Umožnění rozvoje bytové výstavby v tomto území je v zásadním rozporu s veřejným zájmem, kterým je zachování využití tohoto území pro sport a rekreaci.
5) Jedná se o záplavové území, kde je další rozvoj bytové zástavby nevhodný.
6) Návrh územního plánu je v tomto ohledu v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, konkrétně s Politikou územního rozvoje České republiky. Ta v části 2.2 „Republikové priority“ uvádí tyto priority:
a. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. (…)
b. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. (…)
c. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích (…) jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
7) Návrh je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, konkrétně se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje, které:
a. V části 5.1. zařazují Lázně Poděbrady mezi „přírodní hodnoty území kraje“ a stanovují mj. tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami:
i. při řešení změn využití území (…) minimalizovat vlivy na území přírodních hodnot.
b. V části 5.2. řadí městskou památkovou zónu Poděbrady mezi „kulturní hodnoty kraje“ a stanovují mj. tyto „zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot“:
i. při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické) a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu;
c. V části 6.2. vymezují „krajinu sídelní“ a mj. stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich:
i. změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty.
Jan Jirka, Strana zelených Poděbrady