6. 2. 2015
Redakce PN mě požádala o krátké vyjádření k projektu čerpací stanice u OD Tesco, který realizuje společnost Benzina.
Přední Lhota je vesnice rozdělená na dvě části silnicí první třídy, po které denně projede až 10.000 automobilů. Z nich velká část jsou kamiony. Důsledkem toho je nadlimitní úroveň hluku, která má prokazatelný vliv na zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob, a také emise z dopravy, zejména prachové částice z naftových motorů, na které se váže rakovinotvorný benzo(a)pyren. Ten zase prokazatelně zvyšuje četnost respiračních onemocnění. Místo aby se orgány státní správy i samosprávy snažily tuto situaci napravit, povolují realizaci projektu, který prokazatelně životní prostředí ještě zhorší. Zákony této země jim bohužel jiný postup víceméně neumožňují, protože zhoršení, které benzínka přinese, je v porovnání se stávající situací zanedbatelné. Zakopaný pes leží v tomto případě v rozhodnutí zastupitelstva o změně územního plánu. Ta umožnila proměnit pole na kraji naší obce v obchodní zónu.
Osobně jsem smířený s tím, že nová čerpací stanice u Tesca stát bude. Těší mě ale, že se podařilo zapojit místní občany do rozhodování o této stavbě. Dosud jsme využili všechny zákonné možnosti, které máme: místní výbor Přední Lhoty byl první, který využil svého práva dát návrh usnesení zastupitelstvu. Díky tomu byl projekt posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí, což není u záměrů tohoto rozsahu obvyklé a už vůbec ne v Poděbradech, kde většina zjišťovacích řízení procházela v minulosti bez povšimnutí samosprávy. I v dalších řízeních budeme žádat od města, aby se jich aktivně účastnilo. Paradoxní je, že stavba samotného Tesca nebyla v roce 2010 z hlediska vlivu na životní prostředí posuzována, přestože k ní měli občané velké výhrady; poděbradská samospráva tehdy posouzení nepožadovala. Člověk se potom musí ptát, k čemu jsou vlastně politici.
Největším překvapením a zklamáním byl (nejen) pro mě postoj k projektu Benziny ze strany bývalého místostarosty odpovědného za životní prostředí pana Mikolandy. Ten se ocitnul ve faktickém střetu zájmů, když si ho společnost Benzina najala na zpracování hydrogeologického posudku k projektu, přitom měl jako místostarosta zároveň zastupovat zájmy občanů. Místo aby tuto situaci veřejně přiznal a zdržel se ve věci benzínky hlasování, byl pan Mikolanda nejhlasitějším a v podstatě jediným obhájcem projektu na zastupitelstvu. V předvolebním tisku dokonce označil občany využívající svoje zákonná práva za „militantní politické ekoteroristy“. Vše vyvrcholilo tím, že po zveřejnění dokumentace vlivu stavby na životní prostředí na úřední desce kraje bylo kvůli dovolené pana místostarosty zdrženo zveřejnění na úřední desce města o dva týdny a došlo k němu až po urgenci ze strany krajského úřadu (na podnět občanů Poděbrad). Když byl tehdejší místostarosta na jednání zastupitelstva tázán, proč tato situace vznikla, neváhal svalit vinu na pana starostu…
Celý průběh „kauzy“ je pro mě velkým poučením. Budí ve mně naději, že se v budoucnu bude dařit zapojovat do rozhodování o podobě Poděbrad veřejnost, která podle mě prokázala, že o to má zájem. A že se dočkáme jiného přístupu ze strany našich politiků.
Jan Jirka
(Vyšlo v Poděbradských novinách 5.2.2015.)